Jste těhotná nebo těhotenství plánujete a zaslechla jste, že byste v těhotenství neměla jíst játra a užívat vitamín A? Zajímá vás proč a jaké množství vitamínu A je vůbec pro těhotné ženy nebezpečné a jaké naopak bezpečné?
V tomto článku se dozvíte více o vitamínu A (retinolu a karotenoidech), jaké jsou zdroje vitamínu A a doporučené denní dávky nejen pro těhotné. Dále pak se dozvíte, jaké jsou příznaky nedostatku a předávkování vitamínem A. V závěru se pak dozvíte vše, co potřebují těhotné ženy vědět o vitamínu A a jeho vlivu na těhotenství.
Vitamín A je to skupina látek s podobným chemickým složením, z nichž nejdůležitější je retinol, který má největší aktivitu, a rostlinné karotenoidy, biochemické předstupně vitamínu A, z nichž si člověk dokáže vitamín A sám v těle vytvořit. Tyto látky se také podílejí na žlutočerveném zbarvení některých rostlin.
Vitamín A objevil v roce 1913 Elmer McCollum - biochemik na universitě ve Wisconsinu, USA. Jeho spolupracovnice Marguerite Davis přišla na to, že je tento vitamín rozpustný v máselném a rybím tuku. Důkaz objevu poté provedli Thomas Osborne a Lafayette Mendel na Yaleské Universitě. Poprvé byl vitamín A uměle vyroben v roce 1947.
Vitamín A (retinol, axeroftol) je žlutý, v tucích rozpustný vitamín. Vitamín A patří mezi antioxidanty - slouží jako prevence některých druhů rakoviny. Jeho funkci pro vidění lidí a živočichů rozpoznal George Wald, který za to získal v roce 1967 Nobelovu cenu v oblasti lékařství (práce s pigmenty retina - pigmenty vidění). Retinol je užíván také k léčbě akné - pomocí krémů a forma retinoické kyseliny je užívána pro chemoterapii při léčbě některých forem leukémie.
Vitamín A:
Vitamín A se vyskytuje jak v živočišných potravinách, jako jsou játra a mléčné produkty, tak v rostlinách ve formě provitamínů - karotenoidů, které jsou přítomné v zelenině a ovoci, zejména v mrkvi, petrželi, rajčatech, špenátu či meruňkách a dalších druzích barevného ovoce.
Nedostatek vitamínu A má za následek poškození především tkání, ve kterých probíhá dělení buněk nebo kde jsou buňky aktivní. Mezi ranné příznaky patří ztráta chuti, zastavení růstu, porucha obranyschopnosti a šeroslepost. Dále dochází k vysychání sliznice, pozor - také očí, kde dochází k poškození rohovky, a může dojít až na oslepnutí. Ještě hlubší nedostatek způsobuje poruchu tvorby kostí, poruchy v nervovém systému a nakonec smrt. V rozvojových zemích je avitaminóza A jednou z nejčastějších příčin slepoty a celkového poškození organismu u dětí.
Vitamín A je ve vysokých dávkách toxický, a opatrnosti je třeba především v těhotenství, kdy poškozuje správný vývoj končetin. Předávkovat se můžete, pokud byste po dobu několika měsíců konzumovali dávky 10 x vyšší než denní doporučené, nebo jednorázově 100násobek doporučené denní dávky. V praxi se to může stát jen užíváním velkého množství lékových forem vitamínu A nebo denní konzumaci jater (paštiky). O předávkování vitamínem A často píše v souvislosti s polárníky, kteří jedli vnitřnosti tuleňů nebo ledních medvědů, protože polární zvířata mají v játrech ještě větší množství vitamínu A.
Projevy předávkování vitamínem A: nevolnost a zvracení, apatie, suchá kůže, padání vlasů, poruchy vidění, krvácení, bolesti kloubů.
Rostlinnými předstupni vitamínu A, tzv. provitamíny - betakarotenem, se na rozdíl od "hotového vitamínu" předávkovat nemůžete, protože jak se zvyšuje jejich příjem, klesá jejích vstřebávání. Nadměrná spotřeba se projeví pouze oranžovým zabarvením kůže, čehož s úspěchem využívá kosmetický průmysl při výrobě samoopalovacích krémů.
děti do 3 let | 0,4 mg |
děti 4-6 le | 0,5 mg |
děti 7 - 10 let | 0,7 mg |
nad 10 let | 1 mg |
těhotné ženy | 1,2 mg |
kojící ženy | 1,6 mg |
Podle odborn0 literatury lze tyto dávky bez rizika pro zdraví 2 až 3x překračovat i dlouhodobě.
Různé výzkumy vlivu množství příjmu vitamínu A pro těhotné ženy dávají různé hodnoty. Např. Evropská komise a WHO doporučují množství 3.0 mg (10 000 IU). Výzkumy provedené na těhotných ženách v Nepálu prokázaly, že pravidelné podávání vitamínu A mělo příznivý vliv na narozené děti, které byly vyšší a zdravější než děti matek, kterým vitamín A v těhotenství podáván nebyl. Šlo ale o lidi trpící podvýživou, proto nelze toto doporučení aplikovat na naši společnost. Dle doporučení komise EU by neměly ženy jíst první dva měsíce těhotenství játra.
Vysoké dávky vitamínu A mají za následek poškození vývoje končetin a další poruchy nenarozeného dítěte - a k tomu stačí pouze 2x vyšší dávka než je denní doporučená dávka).
Většina vitamínových prostředků pro těhotné obsahuje beta-karoten, který je mnohem bezpečnější než retinol, který je obsažen v játrech, protože se přeměňuje na vitamin A podle potřeby organismu.
Z výše uvedených doporučení bych si vybrala zlatý střed - tedy dávku kolem 1.5 mg denně a to jen ve formě beta-karotenu - tedy ze zeleniny. V těhotenství bych doporučila vyhýbat se zcela játrům a výrobkům z nich (paštiky, játrové knedlíčky). Rozhodně pokud chcete užívat nějaký komplex vitamínů, kupte si nějaký speciálně určený pro těhotné ženy. V běžných vitamínových tabletách bude větší než doporučené množství vitamínu A, které by mohlo mít katastrofální následky pro vaše miminko.
Ordinace.cz: Vitamín A (retinol)
Mizici.com: Vitamín A - toxicita, nedostatek
Tehotenstvi-wb.blog.cz: VITAMIN A V TĚHOTENSTVÍ
Rh-faktor negativní a jeho vliv na těhotenství
Jak ovlivnit pohlaví dítěte před početím?
Jak vzniká vícečetné těhotenství
12 věcí, které Vám usnadní otěhotnění
Jak poznat mimoděložní těhotenství?