Čtete svým dětem před spaním pohádky?

Pak jste možná narazili na stejný problém jako já. Většina pohádek z klasických pohádkových knížek od Boženy Němcové, K. J. Erbena nebo dalších autorů pohádek jsou pro děti buď příliš dlouhé nebo jsou napsány takovým jazykem, že za každým druhým slovem slyšíte otázku...

Co si budeme vykládat, od časů, kdy Božena Němcová psala své pohádky, uplynulo hodně vody a český jazyk se dost změnil.

Proto jsem se rozhodla své dceři Karolínce vymýšlet pohádky sama. Karolínka má moc ráda zvířátka. Proto jsou moje pohádky hlavně o zvířátkách a vždy z nich plyne nějaké poučení.

Doufám, že se vám budou moje pohádky líbit, a vaše děti si je oblíbí tak jako ty moje.

Bizy-bee

pohádka o drakovi, který měl rád bramboryBylo jednou jedno království, a v tom království žili král a královna, a ti měli dceru - princeznu Amálku. Amálka byl krásná a hodná, a všichni ji měli moc rádi. Nejvíc ze všech ji měl rád zahradníkův syn Honza.

Tak si tak v poklidu žili, až jednou do království přiletěl drak. A jak už to tak bývá, přiletěl na hrad a řekl, že jestli mu do dvou dnů nedají k obědu princeznu, tak sežere všechny lidi v království. To už tak někdy bývá, že draci rádi žerou lidi, a ze všech nejradši princezny, protože ty jsou obzvláště sladké.

Číst dál...

beránek Hrdina Byl jednou jeden beránek, a tomu se všichni smáli, protože byl malý a neměl žádné rohy. Ostatní beránci se předháněli, kdo má větší rohy, vyskočí výš a rychleji běhá, ale s beránkem bez rohů si nikdo hrát nechtěl.

Jednoho dne napadl stádo oveček vlk. Všichni ti nafoukaní beránci s velikými rohy vzali nohy na ramena a nechali ovečky napospas vlkovi. Zůstal jen malý beránek bez rohů. Malý beránek sice neměl rohy, ale zato měl pořádně tvrdou hlavu a pro strach uděláno.

Beránek se rozběhl proti tomu zlému vlkovi, a nabral ho tím svým tvrdým čelem, jako když děláme berany berany duc, až vlka úplně povalil. Vlkovi se úplně zamotala hlava, klikatou cestou utíkal z paseky pryč a už se nikdy nevrátil.

"Sláva! Ať žije beránek Hrdina!," provolávaly ovečky beránkovi slávu. Od té doby malému beránkovi nikdo neřekl jinak než beránek Hrdina. Za rok dva i tomuto malému beránkovi narostly pořádné rohy a stal se vůdcem stáda oveček.

Číst dál...

bobr BřéťaByl jednou jeden strašlivě líný bobr, který se jmenoval Břéťa. Zatímco ostatní bobři od jara do podzimu stavěli hráze a sbírali vrbové proutí do zásoby, aby v zimě mohli v klidu spát, Břéťa se jen válel na kameni a chytal bronz.

Pilní bobři si plnili spíže těmi nejchutnějšími zelenými proutky na zimu. To pak takový bobr, který se probudí hladový ze zimního spánku, jen sáhne po šťavnatém proutku do spíže, a nemusí je hledat pod sněhem.

Když bobři říkali Břéťovi, že by si měl taky udělat nějaké zásoby na zimu, aby pak neměl hlad, Břéťa vždy jen mávnul rukou, a řekl, že nemá čas, protože musí odpočívat.

A tak uplynulo jaro, léto i pozdim, a byla tu najednou zima. Všichni bobři zalezli do svých nor a hráli karty. I Břéťa se uložil ve své postýlce a spal. Netrvalo ale dlouho a probudil se hladem.

Číst dál...