Jste pyšnými rodiči a asi jako každý rodič byste za své dítko dýchali. Dorostlo ale dítě do fáze, kdy často pláče a utišit ho můžete jen vy, jeho maminka? Říkáte si, proč ho do teď mohl chovat každý a nyní když se na něj podívá někdo jiný než vy, pak začne plakat?
Tomu se říká separační úzkost. Jde o duševní i sociální zrání, kdy vaše dítko zjistilo, že máma a někdo, kdo se o něj také stará, nejsou jedno a to samé. Máma je prostě jedna. A strach, že se máma ztratí z dohledu je obrovský.
Nebojte, jde jen o období, které určitě přejde! Někdy trvá déle, někdy přejde za týden, nejdůležitější je obrnit se trpělivostí a být dítěti na blízku.
Někdy si říkám, jak jsme mohli my, generace osmdesátých let, vyrůst...Slýcháte na chování vašeho dítka od babiček a maminek, že je rozmazlené? Zkuste jim vysvětlit, že nejde o rozmazlování, jen chcete v dítěti vybudovat důvěru, kterou ve vás má.
Někdy je to opravdu náročné, vše musíte vy, o hlídání nemůže být ani řeč, protože by křik a nářek zbořil dům. Vytrvejte a pochopte toho malého tvorečka. Je jen ve stádiu poznávání a vy jako matka jste jeho středobod vesmíru.
Další rada starších velice často zní: "Nechovej ho pořád, nech ho vyřvat"...Nezapomeňte na fakt, že je to vaše dítě! A vy ho vychováváte. Je jen na vás, jak k dětskému pláči budete přistupovat.
Existuje tzv. Estivillova metoda, která tvrdí, že necháte-li miminko vybrečet a intervaly pláče budete prodlužovat, dítě plakat přestane a začne lépe spát. Názory na tuto metodu se ovšem velmi liší.
Dítě nechat plakat nebo ho příliš nekonejšit není přirozená výchova, jde jen o výtvor vynalézavého jedince, který si chce "výchovu" ulehčit.
Ani žádné zvíře nenechá své mláďátko plakat bez odezvy. Nedělejte to ani vy! S novým trendem přišla informace, že dítě by mělo spát celou noc, nebrat si dítě do postele, nechovat ho příliš často....Nezapomeňte ale na fakt, že dítě pomocí pláče komunikuje! Jak má dát jinak najevo, že s ním není něco v pořádku? Ať už jde o odříhnutí, mokrou plenku nebo pocit strachu z neznáma či samoty, buďte svému dítěti na blízku. Nenechávejte své dítě zbytečně dlouho plakat. Věřte, že jednou se vám vaše péče vrátí! Vychováte silného člověka se zdravou sebedůvěrou.
Pláč i spánek je naprosto přirozená věc. Každý se naučí své emoce svým způsobem zvládat. Nechte ale na dítěti, kdy a jak to zvládne samo. Dokud vás bude potřebovat, vždy vám to dá najevo. Buďte mu na blízku, jak jen bude potřebovat. Vždyť co je největším smyslem našeho života? Přece spokojené a šťastné dítě!