Vláknina v jídelníčku miminek
Možná jste zaslechli, že vláknina ve stravě kojenců a batolat může způsobit problémy se střevy, které mohou skončit i operací. Podle jedné z nejnovějších studií dokonce může být přičinou onemocnění cukrovkou /diabetes/.
Jak to tedy je, jaká vláknina je vhodná, a od jakého věku a kolik? V tomto článku najdete odpovědi na tyto otázky.
Přirozenou stravou pro kojence představuje mateřské mléko, které obsahuje nejen sacharidy, tuky, bílkoviny, vitamíny, minerální látky a protilátky v optimálním poměru, ale dodává jim i rozpustnou vlákninu. Jde o tzv. oligosacharidy, které posilují imunitu, zlepšují střevní pasáž a omezují plynatost.
Pokud miminko nemá tu možnost přijímat mateřské mléko, bývá živeno umělou stravou, která je také obohacena o oligosacharidy.
Odborníci doporučují, aby byla vláknina do stravy zaváděna již v útlém věku, nejdříve však v 17.týdnu a nejpozději ve 26.týdnu života, a to ve formě nemléčných ovocných a zeleninových příkrmů.
Není vláknina jako vláknina
Vláknina je nestravitelná část rostlinné potravy, nezbytná pro správné zažívání člověka. Jsou dva druhy vlákniny - rozpustná a nerozpustná.
-
Rozpustná vláknina působí v tlustém střevě jako tzv. prebiotikum čili je palivem pro střevní mikroflóru.
-
Nerozpustná vláknina na sebe uvnitř trávicího traktu váže vodu, a tak změkčuje stolici a usnadňuje vyměšování.
Doporučovaný denní příjem vlákniny
-
Kojenci - doporučený denní příjem vlákniny pro kojence není stanoven. Platí však, že pokud má kojenec vyváženou stravu, a především dostatek ovoce a zeleniny, má i dostatek vlákniny. Ideální složení kojenecké stravy včetně gramáže najdete např. na www.kojeni.net.
- Batolata a starší děti - doporučený denní příjem vlákniny ve stravě batolat a starších dětí se vypočítá tak, že k věku dítěte v letech přičtete 5 a dostanete příjem vlákniny v gramech, tzn. že např. 2leté dítě by mělo denně sníst nejméně 7 g vlákniny. Množství vlákniny ve stravě je třeba zvyšovat postupně s rostoucím věkem.
Následky nadbytku a nedostatku vlákniny
Nadbytek vlákniny - Pokud strava obsahuje příliš mnoho vlákniny, má to negativní dopad na její kalorickou hodnotu, protože samotná vláknina má nulovou hodnotu. To je sice plus, pokud držíte dietu, ale vzhledem k tomu, že kojenci a batolata mají malý žaludek a tudíž se do něj vejde jen určité množství potravy, obsahuje-li jejich strava příliš vlákniny, je pak kalorická hodnota jejich stravy nedostatečná. Navíc potraviny, které obsahují velké množství vlákniny negativně ovlivňují vstřebávání některých minerálů jako je železo, vápník, fosfor nebo zinek. Nadbytek vlákniny ve stravě může děte, způsobit zažívací problémy, jakou jsou například průjmy, nadýmání a pocit těžkosti v žaludku.
Nedostatek vlákniny - konzumuje-li dítě přiliš mnoho jídla živočišného původu jako je maso, mléko a výrobky z něj, může dojít k tomu, že jeho potrava neobsahuje dostatečné množství vlákniny, což může opět vést k zažívacím problémům, a těmi je nejčastěji zácpa.
V mateřském mléce je cca 1 % nestravitelné vlákniny, což je optimální.
Vláknina může způsobit rozvin cukrovky
Nejnovější výzkumy prováděné v Německu a USA prokázaly, že pokud kojenec dostává stravu bohatou na vlákninu nebo rýžové cereálie před 4. měsícem věku, je zde riziko, že se u něj až 5x častěji rozvine cukrovka - diabetes mellitus.
Na základě výsledků tohoto výzkumu vědci doporučují začít dávat dětem vlákninu mezi čtvrtým a šestým měsícem věku. K rozvoji cukrovky totiž může vést stejně tak krmení vlákninou před čtvrtým měsícem, jako podávání vlákniny až po sedmém měsíci od narození.
Existují různá vysvětlení, jakým způsobem mohou vláknina a rýžové cereálie poškozovat buňky Langerhansových ostrůvků, a tím způsobovat cukrovku. To nejpravděpodobnější tvrdí, že před čtvrtým měsícem věku není imunitní systém kojence připraven na lepek a reaguje na něj jako na cizorodou látku a poškozuje výše zmíněné buňky ve slinivce. V druhém případě, kdy se dítěti cereálie dávají příliš pozdě, hovoří vědci o náhlém přesycení.
Celozrnné pečivo a kojenci
Stravitelnost celozrnných jídel závisí na schopnosti trávicího systému, který je u dítěte nezralý. Celozrnné zrno není vymleté a oloupané a ponechává si hlavní zdroj vlákniny.
Nemusíte se obávat, že dítě přijde o vlákninu při vynechání celozrnných jídel, pokud bude jíst dostatek ovoce a především zeleniny.
Děti do jednoho roku věku by tedy neměly jíst celozrnné pečivo ani celozrnné kaše. V tomto věku se nevyhýbejte ani lepku, který by měl být zařazen do jídelníčku kojence kolem 6. měsíce, a to i při dostatečném kojení, nejpozději do 8. měsíce věku.
Zdroje:
Vláknina může kojence ohrozit cukrovkou
Vláknina ve výživě kojenců a batolat
iDnes.cz: Dětem celozrnné pečivo neprospívá, nezkoušejte ani sóju
Související články
Horečka uzdravuje - proč není dobré srážet teplotu
Dětské nemoci: Aftózní stomatitida
Jak přimět dítě k čištění zubů
Očkování proti žloutence typu A
Výtok z pochvy - příčiny, léčba a prevence
