Můžou ale nastat vážnější komplikace. To vše se můžete dočíst v našem článku.
Dle statistik bylo na jaře zřejmé, že děti do 19 let tvoří pouhá 2% všech koronavirových diagnóz. Že jsou spíše přenašeči na slabší populaci. Rozdíl mezi nemoci u dívek či u chlapců není zatím znám. Většina dětské populace má asymptomický, mírný nebo středně závažný průběh nemoci. Po celém světě mohou mít dětští pacienti jiné příznaky než ostatní. Na příkladech, britský zdravotnický systém rozlišuje pouze tři příznaky choroby: kašel, horečku či ztrátu čichu a chuti. Na rozdíl od Spojených států, kde rozeznávají až 11 hlavních příznaků, kde se vyskytuje například i zvracení a průjem.
Ministerstvo zdravotnictví ČR sepsalo 5 stupňů, podle kterých se určuje závažnost nemoci. Rozhoduje o tom, jaké jsou klinické příznaky, RTG plic a laboratorní testy.
Žádné klinické projevy koronaviru, RTG plic v normě, pouze pozitivní test na přítomnost nukleové kyseliny viru.
Horečka, nemoc horních dýchacích cest, slabost, bolest svalů, kašel, bolest v krku, kýchání. Pacient má zarudlé hrdlo a normální poslechový nález. Nemusí mít ani teplotu. Ale mohou zažívat nevolnost, průjem, bolesti břicha.
Zápal plic, velmi často se objevuje horečka a kašel, zprvu se jedná o suchý kašel, ke konci až produktivní. Některé děti mohou pískat nebo mít dušnost. V některých případech ukazuje CT postižení plic, ale bez klinických příznaků.
Velmi často se u dětí objevuje horečka, kašel, zároveň s průjmem. Onemocnění se stupňuje během jednoho týdne, rozvíjí se dušnost s centrální cyanózou. Saturace klesne pod 92% a může nastat hypoxie, kdy se tělu nedostává kyslík.
Mohou nastat případy, kdy se u dětí rychle zhoršují respirační potíže, kdy dojde až k respiračnímu selhání. Může nastat šok, encefalopatie, poškození srdečního svalu nebo akutní poškození ledvin. Dítě může být ohroženo na životě.
Dětská populace má většinou průběh nemoci koronavirus mírnější, ale stejně jako u dospělých platí, že jsou více ohroženi děti s plicním onemocněním, kojenci nebo děti s poruchou imunity.