V případě, že ze svých dětí chcete vychovat samostatné, silné osobnosti, rozhodně nezapomínejte na domácí práce. Maminka není služka, ani pokojská v hotelu, která vše zajistí a zařídí. Ve společné domácnosti se mají o pořádek a čistotu starat všichni.
Děti se tak naučí praktickým dovednostem, které v budoucím životě budou mnohokrát potřebovat. Otázkou je, kdy začít a jaké úkoly dětem svěřit. Přidělením úkolu však nezíská maminka čas pro sebe, spíše naopak, ale z dlouhodobého hlediska pomůže sobě a především svým dětem.
Zvyklosti a návyky si vytváří každá rodina individuálně, a proto neexistuje universální návod, jak rozdělit jednotlivé úkoly. Zapojit se musí všichni, tak aby děti měli správný příklad. V mnoha domácnostech více činností vykonává maminka, ale i táta by se měl viditelně zapojit. Důležité je, aby nastavení pravidel a činností vyhovovalo každému členu domácnosti.
V případě, že začleníte do domácích prací i ty opravdu malé děti, není to tak zjevná a opravdová pomoc. V mnoha případech spíš práci přidělají, ale vytrvejte, je to dlouhá cesta, která se vyplatí. S přibývajícím věkem a zkušenostmi dětem vzroste sebedůvěra, naučí se novým věcem. Domácí práce tak nebudou za trest. Prostřít stůl, pomoci mamince obalit řízky nebo vynést koš bude pro děti hračka.
Maminky by se měly vyvarovat zásadní chyby a to mít vše hotové co nejrychleji a vše tak udělat samy. Už Jan Ámos Komenský učil své žáky hrou, tak proč neudělat hru z vybalování nákupu, třídění prádla nebo vaření. Větší děti hravě zvládnou připravit večeři pro celou rodinu a ještě získají pocit důležitosti.
V minulosti zcela běžná pomoc v hospodářství a s mladšími sourozenci zcela odpadla díky modernímu a zcela jinému stylu života. Dejte dětem důvod být užitečný a potřebný. Proto je velmi důležité je chválit a to i před cizími lidmi. A nezapomeňte, že od malička nás děti napodobují. Chtějí zkoušet činnosti, které provádíme a i přesto, že jsou nemotorné, nacákají a vše dělají mnohonásobně pomaleji, je důležité nechat je ochutnat život.
A kdy tedy začít? Ideálně od tří let věku dítěte. I malý předškolák zvládne připravit příbor na stůl. Prvňák zvládne uklidit vlastní pokojíček nebo vyskládat myčku. U třeťáka můžete zapojit třídění oblečení, vysátí nebo menší nákup. V patnácti letech je dítě v podstatě samostatnou jednotkou, která zvládne jakékoli domácí práce.
Protože ani maminka za uvařenou večeři nedostává peníze, stejně jako tatínek za utažený kohoutek v koupelně, nemělo by dostávat za práci zaplaceno ani dítě. Nechceme v dětech vyvolávat myšlenku, že práce doma se prostě vyplatí. V dětech potřebujeme vyvolat pocit důležitosti a schopnosti a společně s pochvalou je to ta nejdůležitější odměna.