Tento článek je určen matkám, které jsou přehnaně úzkostlivé. Pokud si myslíte, že mezi ně patříte, rozhodně byste měli číst dál.
Jak se pozná úzkostlivá matka?
Příliš přepečlivá matka se chová ke svému dítěti neustále jako v rukavičkách, například dítě na pískovišti si nesmí vložit ruce od písku do úst, nejlépe si vůbec nesahat do obličeje. Pokaždé je matka za zadkem svého dítěte a bojí se, aby náhodou nespadlo, nenechá mu žádnou volnost. Dítě nesmí chodit na klouzačku, nesmí si hrát samo s dětmi, aby mu náhodou dotyčné dítě něco neprovedlo.
Přehnaně úzkostlivá matka sleduje tabulky, co dítě v daném věku smí, nesmí, co má jíst, kolik má vážit a měřit, kolik má mít zubů. A pokud se nějak odlišuje od tabulek, hned to volá přátelům nebo zjišťuje informace u svého pediatra.
Poznáváte se v tom? Dalším tipem, jak se poznat v úzkostlivé matce můžou být pravidelné rozhovory s kamarádkami a rodinou, týkající se z 90% vašich dětí a péčí o ně. Cítíme, že něco není v pořádku a dítě to z nás cítí také. Naše nedůvěra v něj, přílišné zasahování do jeho volného pohybu se může odrážet v jeho chování. Může více zlobit, nerespektovat nás.
Ve většině případů se jedná o matky ve straším věku. Matky, které mají vymodlené dítě. Matky, které jsou posedlé kontrolingem nebo matky, které byly v podobném duchu vychovávány.
Někdy i málo znamená více
Všeho moc škodí a u přehnané péče to patří dvojnásob. Podle vědeckých studií sterilní prostředí, které se snaží úzkostlivá matka doma vytvářet, může negativně působit na vývoj dětského imunitního systému. Matka, která se snaží být v mnoha směrech dokonalá, může sama trpět depresemi z toho, že to nezvládá. Pokud se necítí v pořádku maminka, necítí se ani dobře dítě.
Co s úzkostí dělat?
Ptáte se tedy, jak lze pracovat s úzkostí? Zkuste se vžít do svého dítěte.
Jak se bude asi cítit, když bude mít neustále někoho za zadkem, nebude se moci svobodně rozhodnout. Takové dítě si řekne, to jsem asi neschopný hlupák, když mě maminka musí neustále hlídat a ochraňovat. Dejte mu trochu volnosti.
Vezměte si příklad z tatínků. Ti nejsou tak pečliví, nepřehání to se sterilním úklidem. Dítě většinou odvedou na hřiště, ale nechají ho žít vlastním životem, i když ho třeba po očku sledují. Dítě to v okamžiku vycítí a stará se samo o sebe, zodpovídá samo za sebe.
Primárně najděte vlastní úzkosti samy v sobě a těch se zbavte, i když to třeba bude běh na dlouhou trať. Teprve potom můžete být šťastná vy, vaše děti i rodina. Nikdo nechce mít doma vystrašenou matku, která bude svému děcku neustále při ruce. Ale maminku, která se cítí v pohodě, i když není dokonalá.
