Na základní škole vaše dítě neustále dostává poznámky: “Vyrušuje”, “Zapomíná úkoly”, “Pořád mluví a směje se”. Domů nenosí až tak špatné známky, mnohdy nosí jedničky, ale najednou pětka, nedoneslo domácí úkol, přišlo pozdě, nemá upravený sešit.
Je Vám popsaná situace povědomá? Pokud ano, tak s největší pravděpodobností má vaše dítko ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou.
ADHD je dědičný neurovývojový syndrom, který zapřičiňuje narušené fungování oblastí mozku, souvisejících se soustředěním, zaměřením, předvídáním, udržení pozornosti nebo sebeovládáním.
Čím starší vaše dítě bude, tím se budou příznaky hyperaktivity zmírňovat, potíže plynoucí z nepozornosti, impulzivního chování přetrvávají, stejně tak pokračuje pocit vnitřního neklidu, rychle se střídají nálady, výbuvhy vzteku atd.
Zajímavostí je, že tyto příznaky se tři až pětkrát projevují častěji u chlapců než u dívek. U chlapců je snáze rozpoznatelná, protože na sebe poutají daleko větší pozornost. Jsou tak svým okolím vnímaní jako „uličníci, kteří neustále zlobí“. Dívky mnohdy postihuje porucha ADD, tedy porucha pozornosti bez hyperaktivity. Tyto dívky jsou mnohdy považovány za „hloupé“.
Příznaky ADHD se dají shrnout do tří klastrů: nepozornosti, hyperaktivity a impulsivity. Pod nepozorností si můžete představit např. neschopnost dokončit úkoly, řídit se pokyny, naslouchat, udržet déle pozornost, dělání chyb z nedbalosti, potíže s organizací věcí, nesoustředivost, časté ztrácení věcí, zapomínání denních záležitostí a prokrastinace. Za hyperaktivitu lze považovat nervózní poklepávání rukamaanhoama, neschopnost sedět v klidu, pocit neklidu, "pohánění motorem", neschopnost relaxovat, upovídanost. Impulsivitou se pak myslí vyhrkávání odpovědí dříve, než dozní otázka, neschopnost počkat, až na člověka přijde řada a skákání do řeči.
Ač se to může zdát neuvěřitelné, některé z těchto charakteristik ADHD mohou být v kombinaci s určitými povahovými rysy za jistých okolností výhodou. Např. pro vůdcovství se hodí určitá neposlušnost, schopnost dělat si věci po svém a řešit problémy neotřelým způsobem a rychle měnit tempo. Při sportu pak může ADHD fungovat jako jakýsi motor, a sportování může být pro osoby s ADHD způsobem odreagování se. K tvůrčí činnosti zase může být výhodou generování nápadů, impulsy, denní snění, fantazie. To ve spojení s jistou asertivitou může být nakonec selekční výhodou.
ADHD nejspíš měli i prezidentni USA Jefferson, Lincoln, Eisenhower a G. W. Bush, nebo např. generál Patton, Walt Disney, Henry Ford a i zakladatel Microsoftu Bill Gates. Ze známých sportovců můžeme jmenovat např. olympijského vítěze v plavání Michaela Phelpse nebo basketbalistu Michaela Jordana. Mezi tvůrčími osobnostmi s ADHD pak byl i Albert Einstein, Graham Bell, Thomas Edison, Benjamin Franklin nebo malíři Vincent van Gogh, Salvador Dalí nebo Pavlo Picasso. Internetové zdroje specializované na ADHD uvádějí, že v řadách herců a zpěváků s ADHD jsou např. Steve McQueen, Jack Nicholson, Elvis Presley nebo Sylvester Stallone.
I kdyby to byla pravda jen z poloviny, dalo by se říci, že genetické vlohy k ADHD mají jistou reprodukční úspěšnost, díky které jsou navzdory svým nevýhodám zřejmě nesmrtelné.
Stanovit diagnózu ADHD/ADD není nijak lehké. K těmto syndromům se velmi často připojují i další psychické a fyzické obtíže, emoční příznaky.
Mnohonásobné projevy jsou důvodem, proč musí syndrom ADHD/ADD diagnostikovat odborník, tedy dětský psychiatr. Tento důvod je především proto, aby byla správně určena vhodná farmakoterapie.
K diagnóze jsou nejčastěji používány diagnostický rozhovor a sebeposuzovací škály či dotazníky. K diagnostice se využívají také neuropsychologické testy, které se zaměřují na kvalitu pozornosti a impulzivitu.
Život s ADHD není nijak jednoduchý, ale správným a vhodným přístupem, jak rodičů, tak pedagogů, může dítě běžně zapadnout do kolektivu, zvládnout běžný školní den, aniž by přineslo nesmyslné poznámky a bylo „zlobivé“.
Neodsuzujte a nenechte odsuzovat své dítě!